Kožichy a luxusní kožešiny

Kožešina je považována za první oděv člověka. Provází ho od dob dávných a po dobu dnešní. Byla a je známkou luxusu a přepychu. Kožešina je ale nejen módním doplňkem, ale i praktickým oděvem v chladných zimních měsících.

Známkou luxusu byly oblíbené přehozy z dražší a luxusnější kožešiny jako byla modrá liška, norek, ocelot či leopard. Lemy kostýmů z persianu či norka. Ten se často používal na bolerka, štóly, společenské pláštěnky neboť byl ideálním doplňkem k společenskému úboru i velké večerní toaletě.

Vrcholem kožešinového luxusu byl ruský hermelín nebo americká činčila.

Kožešinové štóly a přehozy

Kožešiny se neodkládaly ani na jaře. Kožešinové přehozy z celých lišek tj. i s hlavou, nohama a ocasem se nosily přes jarní kostýmky a pláště. Stejně tak k letním odpoledním šatům, do společnosti, do divadla i na koncerty.

Jejich móda byla nadčasová. Nosily se dlouhá léta a nejrůznějším způsobem. Párově i nepárově, s hlavou dopředu i dozadu, vysoko, nízko, obtočené kolem krku i jen tak přehozené přes rameno či ruku.

Další typickou kožešinou, po které toužila každá žena byl persián. Nosil se ve všech délkách a byl svým způsobem kožešinovým symbolem a nejhodnotnější běžnou kožešinou. Mohl být ve třech barvách – černé, šedé a hnědé. Byl trvanlivý a oblíbený. I proto byl často nahrazován levnějším buenosem.

Nedostupný norek byl často imitován půleným bizamem. Bizamové hřbety byly sešívány v poloviční šíři do úzkých proužků.

Kožichy vznikaly též z králíků, zajíců, nutrií, beránků, veverek či dokonce z tchořů. Vypadaly skoro jako ty z bobra nebo sibiřské lišky.

Kožichy

Králičími kožešinami se často nahrazovaly kožešiny dražší. Černý seal králík se hodil na imitaci tuleního kožichu, bílý králíček na hermelín, barvený králík na hnědo nahradil bobří kožešinu.

Kožešiny nepodléhaly módním změnám tak často, jako kabáty a pláště. Nosily se širší volné kožichy, ale zároveň se objevuje i novinka ve stejném střihu jako dámské pláště. Francouzská štíhlá linie s vypracovaným pasem. Takový kožich nepřidával ženě tolik na objemu.

Nutnost přešívání se ve válečných letech dotkla i kožešin. I poškozená kožešina mohla ještě posloužit na efektné dekorace. Kombinovaly se jak různé druhy kožešin tak i kožešina s kůží. Staré kožešiny se používaly na lemy sukní, rukávů, kapes, na čapky či rukávníky.

Velkým hitem zimy 1940-41 bylo použití kožešiny na klobouky. Do módy se navrací rukávníky. Velice dobře vypadaly komplety rukávníku a čepice nebo klobouku zdobeného totožnou kožešinou.  

 

Autor: Markéta Drahokoupilová