Finanční stráž
Finanční stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň jest přizpůsobena kázni vojenské.
(cit. § 1 nařízení vlády č. 202/1930 Sb.)
Finanční stráž RČS byl ozbrojený sbor ministerstva financí, který v letech 1918–1940 a 1945–1948 dohlížel na střežení státní hranice a prováděl celní službu.
Finanční stráž (k. k. Finanzwache) vznikla již v době habsburské monarchie sloučením sboru pohraničních myslivců a sboru důchodkové stráže císařským rozhodnutím ze dne 22. prosince 1842 a následně dvorským dekretem z 21. dubna 1843.
V roce 1918 nově vzniklá RČS převzala Finanční stráž do svých služeb. Nová demokratická republika si ponechala systém ochrany hranic z dob Habsburské říše, avšak na Slovensku a Podkarpatské Rusi musela být Finanční stráž vybudována nově. V únoru 1919 došlo k vyhlášení samostatného československého celního území, jelikož krom ochrany státní hranice bylo nutné zajistit i ochranu celní. V březnu 1919 začaly vznikat první celní úřady a od poloviny roku 1919 byl zahájen provoz celnic na československo-rakouské hranici.
Na základě zákona č. 28/1920 Sb. ze dne 12. prosince 1919 o reorganisaci finanční stráže došlo k rozdělení původní finanční stráže fungující podle zákonů a nařízení z dob Rakouska-Uherska na důchodkovou kontrolu (působnost ve vnitrozemí) a vlastní pohraniční Finanční stráž.
Počet příslušníků Finanční stráže na počátku 20. let podstatně rozšířili vracející se legionáři. Zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Finanční stráž střežila hranice republiky až do jejího konce v březnu 1939. Po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938 museli příslušníci finanční stráže ustoupit z pohraničí a zřídit nové stanice na nově vytýčené hranici okleštěné republiky. Po definitivním zničení demokratického Československa 15. března 1939 sloužili příslušníci Finanční stráže jen na protektorátní hranici a 1. října 1940 došlo ke zrušení protektorátní Finanční stráže a hranice byla střežena pouze německými ozbrojenými složkami. Na Slovensku však existovala po celou dobu války, avšak příslušníci české národnosti museli ze služby odejít.
Dle statistiky k vládnímu nařízení 202 z roku 1930 bylo při výkonu hraniční služby v letech 1920 - 1930 usmrceno 36 příslušníků FS. Od počátku roku 1938 do okupace v září 1939 padlo při ostraze státní hranice 41 financů.
Po osvobození v roce 1945 došlo k obnovení Finanční stráže, ale 1.1. 1949 na základě zákona č. 275/1948 Sb. byla násilně zrušena a sloučena se Sborem národní bezpečnosti. Mnoho příslušníků Finanční stráže bylo propuštěno, nebo donuceno odejít ze služby z důvodu nespolehlivosti z pohledu tehdejší komunistické moci.
Pohraniční finanční stráž se dělila na úředníky a podúředníky. Uchazeči o službu byli přijímáni na zkoušku, po uplynutí jednoroční zkušební doby mohli být zařazeni do sboru.
Služba u Finanční stráže byla ze všech ozbrojených sborů nejvíce náročná. Finanční stráž byla totiž nejvíce zanedbávána a to jak z pohledu materiálního zabezpečení, tak i platových podmínek a rovněž tak byl zanedbáván výcvik a sloužilo se podle již neaktuálních rakouských předpisů.
Vydáním vládního nařízení č. 201/1923 Sb. ze dne 18. října 1923, kterým se upravují služební poměry pohraniční finanční stráže a vládního nařízení č. 202/1930 Sb. ze dne 19. prosince 1930, kterým se provádějí předpisy o organisaci finanční stráže a upravují její služební a některé platové poměry došlo k přesnému vymezení pravomocí stráže a výraznému zlepšení podmínek služby. Kromě specifikace práv a povinností příslušníků finanční stráže byly výrazným způsobem vylepšeny platové a organizační záležitosti.
Finanční stráž měla tuto působnost:
1. Střeží celní hranici, dohlíží na přechod osob a přestup zboží přes celní hranici, zabraňuje celním a jiným důchodkovým trestním činům a objevuje je, spolupůsobí při trestním řízení důchodkovém, vykonává celní řízení u silničních celních úřadů a odboček i u celních hlídek, pomáhá při celním řízení a koná pomocnou službu u celních úřadů;
2. střeží státní hranice a dozírá na pohraniční osobní styk a na oběh zboží s hlediska kontroly patřící do působnosti jiných oborů nebo odvětví podle pokynů daných nadřízenými úřady v dohodě s příslušnými státními úřady a zabraňuje zejména vstupu do území republiky a výstupu z tohoto území osobám, které se nemohou náležitě prokázati;
3. pomáhá na výzvu příslušného úřadu neb orgánu v mezích předpisů v tom směru vydaných při provádění opatření k ochraně veřejné bezpečnosti;
4. spolupůsobí podle zvláštních předpisů při vojenské ochraně státních hranic;
5. koná strážní, kontrolní a pátrací službu ve finančním nebo jiném oboru státní služby, uloženou jí nadřízenými úřady;
6. koná veškeré jiné úkony platnými předpisy nebo nařízeními úřady jí zvláště uložené.
(cit. § 6 nařízení vlády č. 202/1930 Sb.)
Finanční stráž i nadále patřila pod ministerstvo financí. Tomu podléhala zemská finanční ředitelství. Zemská finanční ředitelství se starala především o služební a osobní záležitosti příslušníků finanční stráže. Jednotlivým Finančním ředitelstvím byly podřízeny inspektoráty finanční stráže, kterým podléhalo několik oddělení finanční stráže a jednotlivé celní úřady.
Počátkem 30. let padlo rozhodnutí o již dlouho očekávaném přezbrojení Finanční stráže, kdy měla doposud používanou zastaralou pušku Mannlicher vz. 1895 s přímo tažným závěrem nahradit krátká puška ČZ vz. 33 (karabina) systému Mauser, kterou již používalo četnictvo. Při diskuzích o přezbrojení padaly návrhy, aby finanční stráž byla vyzbrojena pouze pistolemi. To však ministerstvo financí odmítalo s poukazem jednak na vojenské důvody a jednak na skutečnost, že československá finanční stráž nesmí být vyzbrojena hůře než Finanční stráže okolních států. Nové pušky se dostaly do výzbroje v roce 1935. V roce 1938 počet pušek však nestačil pro všechny nově přijaté příslušníky, a tak muselo ministerstvo obrany vypomoci armádními puškami ČZ vz. 24. Nicméně, ještě v roce 1938 u některých útvarů, zejména na Podkarpatské Rusi a na Slovensku byla stále ve výzbroji puška Mannlicher vz.1895.
Příslušníci Finanční stráže vykonávali službu na hranici nepřetržitě, v každou roční dobu a za každého počasí. Samostatný výkon služby byl podmíněn přesnou znalostí průběhu státní hranice, vnitřní celní hranice a okolního terénu. Hraniční pochůzkovou službu konali příslušníci Finanční stráže v jedno, nebo dvou členných hlídkách, v případě potřeby vícečlenných hlídkách. Hlavní zásadou bylo "nebýt viděn, ale vidět vše."
Mimo službu, která byla příslušníkům Finanční stráže dána zákonem, byli tito zařazování k jednotkám SOS (Stráž obrany státu). Tento článek však o této jednotce nepojednává, ale pokládám za vhodné uvést, že příslušníci Finanční stráže byli v těchto jednotkách nejpočetněji zastoupeni (kromě příslušníků armády). V květnu 1938 jich bylo v jednotkách SOS zařazeno 6037 a v září 1938 již 6438.
Prapor SOS Falknov nad Ohří měl tyto počty:
Přísaha příslušníka Finanční stráže
"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."
Finanční stráži „In memoriam“
A přišel nám opět den, opět prvého ledna ,
den to pro nás velmi truchlivý,
vždyť bourá se než řek bys – jedna
sbor FS, kdys dávno zřízený.
Již za dob našeho krále „Holce“ podobné již bylo zřízení –
již tehdy věděli v Čechách dobře,
že pokladnu králi, kdo že naplní.
Uplynula doba asi osmi let,
kdy poprvé přišel chmurný den,
to tehdy, když tu naposled –
Germáni řekli si: „Finance ven“!
Však trpělivě čekali jsme opět den,
což bylo vždy naším údělem –
až přišel ten devátý květen,
a úkol starý nám opět přidělen.
Jisti, že chráníme vždy zájmy státu,
blažilo nás tu naše vědomí –
hranici měli jsme rádi jako tátu –
odměnou hlavně pak – čisté svědomí.
Historický rok letošní je u konce,
tím skončila i naše budoucnost.
Práva svá předáváme jiným tichounce –
ať na nás nemá již nikdo zlost.
----------
Báseň napsaná neznámým příslušníkem finanční stráže v Petrovicích u Chabařovic 31. prosince 1948. Od 1. ledna 1949 začalo slučování finanční stráže s komunistům oddaným Sborem národní
napsal: František Hyčka st.