Po rozpadu monarchie a vzniku samostatné republiky panovala ve výzbroji značná nejednotnost. Ve službě tak byly vidět střelné zbraně rakousko-uherského původu, jako revolver Rast-Gasser, či pistole Steyr 1909 či některé zbraně trofejní, jež vlastnili příslušníci sboru dříve sloužící v legiích. Tento chaos panoval až do zavedení úspěšné pistole vz. 27.

Pistole Praga 1919

Prvním pokusem o unifikaci bylo zavedení pistole Praga 1919 ráže 7,65mm konstruktéra Václava Holka do výzbroje bezpečnostních sborů. Zbraň však byla upřednostňována zejména pro svůj tuzemský původ nikoli pro kvality samotné zbraně. Policie se tak musela potýkat s mnoha problémy technického charakteru, jež sebou užívaní této pistole neslo. Přestala se vyrábět roku 1922.

Pistole vz. 27

Základní technická data

Hmotnost - 690g 

Délka - 163 mm

Ráže - 7,62 mm Browning

Počet nábojů - 8 kusů

Ke skutečnému sjednocení došlo zavedením samonabíjecí pistole vz. 27 ráže 7,65mm Browning konstruktéra Františka Myčky, vyráběné ve zbrojovce Strakonice. Tato zbraň vznikla převedením úspěšného modelu téhož konstruktéra, samonabíjecí pistole vz. 24 ráže 9 mm ( používané vojskem a četnictvem) do policejní ráže 7,65mm. Oficiálně byla zavedena do výzbroje SUSB výnosem MV roku 1935. Její výroba probíhala ještě několik let po skončení 2 sv. války.