Ženy ve společnosti

Postavení žen za 1. republiky (1918-1938)

 

Ženy jsou rovnoprávné mužům jak v profesích tak i v módě. Mohou nosit kalhoty, krátké sukně, kouřit na veřejnosti. Totéž platí pro sport. Ženy mohou volit bez ohledu na sociální postavení, studovat na všech vysokých školách, mohly se vdát a mít děti a přesto dále pracovat ve veřejných a státních službách. Nejvýznamnější protagonistkou emancipačního hnutí u nás je senátorka Františka Plamínková.

Postavení žen za 2. republiky, po mnichovských událostech (1.10.1938-14.3.1939)

 

V době po mnichovských událostí a zjitřené atmosféře mobilizace se objevují prohlášení jako: "Ženy československé, buďte připraveny chránit v každé chvíli svůj domov, jako jsme připraveni my- vaši mužové a synové bránit s puškou v ruce vás a svůj svobodný stát."

Ženy navštěvují kursy ČČK, jsou členkami civilní obrany nebo branného motorizovaného sboru. Darujé krev, organizují domácí hlídky.

Ovšem i zrovnoprávnění žen z této doby má své hranice.

 

Postavení žen za protektorátu (1939-1945)

 

Protektorát byl v tomto směru specifickou dobou, dobou ohrožení státu. Důraz je kladen na muže coby "ochránce národa". Zde začíná ústupek od nabytých ženských práv. Stejně jako Židům je i ženám odepřen přístup do národního souručenství a studium na vysokých školách. Od 1.4. 1939 se souručenství stává jedinou povolenou politickou stranou. Též ženy kuřačky jsou diskriminovány, příděl tabáku je jen pro muže.

Smrt nejznámější bojovnice za ženská práva Františky Plamínkové na kobyliské střelnici 30.6.1942 byla symbolickou tečkou za právy žen.

Role ženy se za války zásadně proměnila. Žena má být v první řadě matkou, v druhé pracovní silou. Dle nacistické ideologie jsou pracovní povinnosti i pro ženy, které nikdy nepracovaly. Uchráněny jsou pouze matky malých či dvou větších dětí.

 

Ideál ženy za protektorátu:

 

Dle společenských požadavků měla zároveň pracovat a být matkou. Měla umět uvařit z nedostatečných přídělů, sehnat nesehnatelné a opakovaně přešívat oděvy pro celou rodinu. Zároveň měla být svěží, mladistvá, štíhlá, sportovní a elegantní.

 

Elegantní žena si dle dobových představ neměla:

  • barvit vlasy na nepřirozenou barvu

  • si příliš líčit rty a tváře

  • nosit několikacentimetrové řasy, natož umělé

  • vonět pronikavými parfémy

  • nosit příliš krátké sukně

  • sešlapané podpadky, ale ani příliš vysoké, pokud na nich neuměla chodit

 

Elegantní žena dle dobových představ měla mít:

  • čisté ruce a nalakované nehty

  • nepřehánět to se šperky

  • upravené vlasy

  • rovné linky na punčochách, které nesměly být potrhané a viditělně zašívané

 

Byla to v podstatě kombinace dvou žen z filmu "KRISTIÁN"

Nataša Gollová – hospodyňka X Adina Mandlová – famme fatale

 

Autor: Markéta Drahokoupilová