Zda si žena zvolí do společnosti odpolední šaty či večerní toaletu záviselo především na jejím vkusu a sociální situaci. Rozhodující byla i roční doba, denní čas a slavnostní příležitost. Večerní toaleta byla oděvem vyšších společenských vrstev. Chudší ženy použily pro tyto příležitosti odpolední společenské šaty. Záleželo, o jakou akci se jednalo a pro jakou společenskou vrstvu byla pořádána. Např. zahradní slavnosti, recepce a večírky byly akce pro elitní skupiny. Koncerty nebo operní představení navštěvovaly i střední společenské vrstvy. Módní diktát zde byl však benevolentní a povoloval obléci kratší odpolední společenké šaty. Též záleželo, zda koncert probíhal v sokolovně či obecním domě. Pak bylo možné obléci jak večerní toaletu, tak odpolední společenké šaty. Obdobně nevyhraněné byly i další příležitosti jako koncerty pěveckých sdružení učitelek. Zpěvačky pak měly tmavé toalety po kotníky.

Nosily se dva hlavní typy šatů.

Odpolední a letní společenské šaty.

Odpolední společenské šaty

První typ spojuje tmavá barva (tm. modrá nebo černá). Tyto šaty byly vhodné do divadla, ale i pro mimořádnou a vyjímečnou příležitost.

Černá barva byla nejoblíbenější barvou pro nenápadnou eleganci, kombinovatelnost s doplňky i pro svoji zeštíhlující vlastnost. Pro společenské šaty se hodily spíše střízlivější barvy. Vedle oblíbené černé je to tmavě modrá, odstíny vínové či hnědé. Objevují se i módní vlny jiných barev, jako např. cyklámenová či žlutá, ale ty se na výsluní neudrží dlouho.

Společenské odpolední šaty se mohly stát oděvem pro mimořádnou a vyjímečnou příležitost. Měly dlouhý rukáv, byly bez výstřihu, na hlavě s černým závojem podle ceremoniálu připevněným hřebenem.

K velmi elegantním slavnostním oděvům patřily i odpolední komplety s pláštěm. Oblíbené bylo kombinování vzoru s černým podkladem na podšívce či na lemech. Stejně se daly pláště a šaty sladit díky stejnému dekoru, např. sámkování.

Odpolední společenské šaty byly střihově propracovanější variantou odpoledních vycházkových šatů. Vycházely z oděvní etikety první republiky a jednalo se o oděvy vhodné pro přesně určené příležitosti. Délka sukně měla končit 25 cm nad zemí, byly tedy o něco delší než běžné odpolední šaty, ale kratší než šaty večerní. Nejoblíbenějším způsobem rozšíření se staly duté záhyby. Na bocích měla být sukně naopak co nejhladší a kopírovat linii boků. Šaty se zdobily efektními záševky, štepováním, plastickým prošíváním, inkrustací z krajek a tylu, sámkováním, plisováním, vrapováním a nabíráním.

Ženy si je oblékaly, když je čekala slavnostnější příležitost jako např. pozvání na kávu či thé v lepší společnosti, návštěva divadelního představení, premiéra nového filmu v biografu, společenská schůzka v luxusní restauraci či na terasách.

Odpolední společenské šaty se postupně stávaly pro stále více žen universálním oděvem pro všechny společenské příležitosti. Bylo to způsobeno nejen obecným dějinným vývojem, ale i celospolečenskou náladou a okolnostmi danými okupací a válkou.

Odpolední společenské šaty

Letní společenské šaty

Druhým typem jsou společenské šaty pro letní příležitosti. Byly hedvábné, tmavé barvy, například s puntíky. Další variantou jsou letní barevné hedvábné šaty, které dámy nosily na koncerty a divadelní představení pod širým nebem, na garden party, dostihy a další letní společenské akce. Jednobarevné hedvábné šaty nebyly až tak rozšířené, oblíbené byly šaty vzorované, hlavně tzv. Imprimé. (vzory květů) 

Hedvábné šaty se daly nosit i v jarních a podzimních měsících. Stačilo je doplnít sladěným jednobarevným pláštěm ve stejné délce nebo o něco malinko delším.

Letní společenské šaty

Šaty a kostýmky ve světlějších odstínech se nosily na procházky v lázních a k odpoledním společenským příležitostem, které se konaly venku.

Klobouky a doplňky

Do divadla ženy většinou klobouky nenosily. Mohla si jej dovolit dáma sedící v lóži. Při návštěvě koncertu malý klobouček neškodil. Při představeních pod širým nebem se naopak klobouček hodil, obzvláště v parném počasí. Velikostí nemusel být tak skromný jako v koncertních síních a divadelních budovách. Kabelka, rukavičky v létě háčkované, v barvě klobouku. K letním společenským šatům se nosily kožešinové přehozy z celých lišek, které byly přehozené jen tak přes rameno či ruku.