Kostýmy

Kostým byl nejpraktičtějším oděvem každé ženy. Jeden kostým se dvěma sukněmi a třemi halenkami, byl mnohdy základem ženského šatníku. Obecně platilo, že je lepší míti v šatníku jeden dobře padnoucí, kvalitní kostým, než-li vícero špatně padnoucích šatů. Kombinováním se šátky, kabelkami, botami, rukavičkami a klobouky se dalo docílit mnoha variant oblečení. Stačilo vyměnit elegantní halenku za svetřík a z typického dámského oděvu se stal oblek cestovní. Kostýmové kabátky bez límců umožňovaly obměny s využítím odepínacích kožešinových límců, přehozů, šálek nebo šátků. Kostým byl pojítkem elegance a praktičnosti.

Kostýmy.

Ženy kostýmy oblékaly na cesty vlakem, autem i na dovolenou. Byl nejpraktičtějším oděvem sekretářek a písařek. Další příležitostí, na kterou se kostýmek hodil, byly návštěvy výstav.

Na cestování bylo vhodné kostým doplnit pláštěm do deště. Součástí takového oblečení byl plstěný klobouk, kožené rukavice a pevné pohodlné boty. Důležitou byla i volba zavazadel. Klobouky patřily do okrouhlého kufru na klobouky.

Na cestu automobilem se kromě anglického kostýmu hodil i sportovní městský oděv. Látka byla vhodná spíše těžší, aby nevlála ve větru. Nevhodné byly volánky a plisování z jemných látek. Plášť měl být pevnější a bez kožešiny. Před prachem a větrem si ženy vlasy chránily šátkem, kuklou či čepičkami.

Typy kostýmů

Anglické kostýmy byly střízlivé, praktické a jednoduché. Často připomínaly střihem pánský oblek. Tento střih byl oblíben již na počátku 30. let. Měl delší sako, dlouhé klopy a zapínal se na jeden knoflík. K anglického kostýmku se nosila úzká sukně. Tyto kostýmy se šily z pevných látek.

Francouzské kostýmy se vyznačovaly efektní elegancí. Byly přiléhavého střihu a měla často vyznačený pas. Francouzský kostýmek se vyznačoval rozšířenou sukní se sklady, záhyby, či sukní zvonového střihu.

Svou linií respektovaly kostými obecné trendy. Na počátku války se sukně zkrátily a rozšířily, kabátky se prodloužily přes boky. Pro silnější dámy se doporučoval kostým v prodloužené délce kabátku, rovného, úzkého střihu se zapínáním na patentní uzávěry po celé délce předního dílu.

Krátké jupičkové kostýmy se hodily pro středně vysoké a štíhlé postavy, ženy vysoké a silnější volily kabátky delší.

Zimní kostýmy

Látkou v zimním období byly hlavně vlněné materiály. Nejoblíbenějšími vzory na kostým byly káro, kostky, kostičky a pepito. Móda předepisovala kombinování dvou či více odlišných látek. Nejoblíbenější byla kombinace jednobarevného kabátku a kostkované sukně. Ty se kombinovaly i s dyftýnovými kazaly či jupičkami. Pro zimu se hodila i pletená sukně s kabátkem s pletenými lemy a klopami. Kostkované sáčko bylo ideální ke skládané nebo plisované sukni. Sportovní kostka se hodila na cestovní oblek, jelikož zašpinění a pomačkání na ní nebylo tak patrné. U jednobarevných kabátků se kostka používala na manžety, límce, našité kapsy a sukně. Klasický proužek byl kostkou zatlačen do pozadí. Do kostýmu se v chladnějších dnes nosil pletený pulovr, často pletený žebrovou technikou, nejlépe v jasných barvách, kterými kostým oživil.

Jarní a letní kostýmy

Jarní a letní kostýmky se šily s krátkými rukávky, vedle kostky i z imprimé. Praktický byl nemačkavý a pohodlný žerzej, hlavně pro každodenní kostýmky. Z něj se šily i tzv. jumprové šaty. Říkalo se jim též kostýmkové šaty. Byly sice ušity z jednoho dílu, ale připomínaly střihem dvoudílný kostým.

V létě a do lázeňských měst patřily světlé a bílé kostýmky z lehkých polovlněných látek nebo z plátna a surového hedvábí.

V horku se halenka dala nahradit vestičkou, kabátek se v tom případě neodkládal. Novinkou byly vesty, které ve skutečnosti měly jen přední, viditelnou část, která byla trvale zapracovaná do pootevřeného kabátku či jupičky. Do města byly praktické i imprimé kostýmky. Byly méně náchylné na ušpinění než-li světlé kostýmky. Další novinkou byla kombinace světlých kostýmů a černých doplňků. (černý slaměný širák, rukavičky, kabelka či boty)

Promenáda v lázních.

Halenky a blůzy

Halenky a blůzy byly nutnou součástí kostýmu a sukně. Musely splňovat i náročnější požadavky hlavně v případě, když žena rozepnula nebo odložila kostýmkový kabátek. Halenka musela ladit s kostýmkem barvou, ale i materiálem a být efektně vypracovaná hlavně v přední části.

U halenek se v oblasti prsou objevují zdobení v podobě jemné inkrustace, pošití šňůrkami, sámky, rýšky, nabírání a plisování. U krku byly nejrůzněji tvarované a zpracované límce, fiží a volánkové lemy. Obliba halenek díky velmi ženskému rázu stále stoupala.

Večerní a společenské blůzy

Blůzy pro večerní nebo odpolední společenksé události se šily z hedvábí, taftu a orgendy. Na místo společenské toalety se dala obléknout dlouhá tmavá hedvábná sukně s hedvábnou elegantní blůzkou. Taková blůzka byla světlé barvy a byla pracně zdobená. Výstřih na halenku nepatřil, byl určen jen pro velké večerní společenské šaty.

Košilové halenky

Běžné košilové halenky se šily z piké, umělého hedvábí, popelínu, plátna, batistu. Oblíbenými vzory byly káro, kvítky i puntíky. Pro sebevědomé ženy se hodily halenky s kravatou. Romantické dívky naopak volily blůzy s volány, výšivkami či krajkami. Silné ženy dávaly přednost jednodušším blůzám, ne příliš barevným a tmavší barvy.

Halenky byly velice vhodným oděvem pro kombinování.