Policejní komisařství Cheb

Státní policejní komisařství v Chebu vzniká dne 10. prosince roku 1922 transformací z policejního pohraničního komisařství Cheb zřízeného na základě výnosu č.7599 k.u.k ministerstva vnitra ve Vídni dne 25. listopadu 1908.

Budova policejního komisařství se nacházela v Mincovní ulici č.p.1 a úřad zde sídlil od svého vzniku až do odsunu československého obyvatelstva ze Sudet v roce 1938. Policisté samozřejmě neměli k dispozici jen budovu komisařství, ale i síť policejních strážnic a to jak na uzemí města, například v budově chebského nádraží, tak i v přilehlých obcích, které spadali do jejich působnosti.

Přislušníci chebského sboru uniformované a neuniformované stráže bezpečnosti spravovali uzemí spadající pod politický obvod města Chebu a přilehlé obce Matzelbach . Později (1937) byla působnost ještě rozšířena o obce Františkovy Lázně, Slatina a Horní Lomany.

Před policejním komisařstvím 30. léta.

Policisté před komisařstvím 1938.

Mezi základní povinnosti příslušníků policie partřil zejména dohled nad veřejným pořádkem, ale i celá řada jiných čiností jež jsou podrobně popsány v §3 níže vystavené vyhlášky 334/1922 Sb. o zřízení policejního komisařství v Chebu.

Vznik komisařství Cheb, vyhláška 334/1922 sb. 

Rozšíření působnosti, vyhláška 59/1937 Sb.

Přehled velitelů policejního komisařství v Chebu. (Dle dobových četnických kalendářů)

1922 - neuvádí (vyšlo v roce 21 před ustanovením pol. kom. v Chebu)

1923 - vrch. pol. komisař Klíma Viktor

1924 - vrch. pol. komisař Klíma Viktor

1925 - vrch. pol. komisař JUDr. Pokorný Eduard

1926 - pol. rada Herr Karel

1927 - pol. rada Herr Karel

1928 - pol. rada Dohlenschall Karel

1929 - pol. rada Dohlenschall Karel

1930 - pol. rada Dohlenschall Karel

1931 - pol. rada Dohlenschall Karel

1932 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1933 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1934 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1935 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1936 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1937 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

1938 - vrch. pol. komisař JUDr. Jakl Fr.

U obchodu RUPA - 1938.

Významné chebské incidenty s angažmá policie roku 1938.

20-21. května 1938 -Zlatý vrch

V noci z 20. na 21. května 1938 konali příslušníci československé policie, praporčík Alois Kriegl a strážmistr František Koranda, hlídkovou činnost na hlavní komunikaci vedoucí z Chebu do Františkových Lázní s rozkazem nedovolit žádnému vozidlu opustit území města Chebu a to i za cenu střelby. Kolem půlnoci se však na silnici objevil motocykl, který nejvyšší možnou rychlostí směřoval na Františkovy Lázně. Když byl na několik desítek metrů od policistů, pokusil se jej praporčík Kriegl zastavit gestem a zvoláním „Stůj“ . Motocykl však nezastavoval a málem ho srazil. Praporčík Kriegl tedy vydal rozkaz k palbě, který stážmistr Koranda bez prodlení vykonal. Střela našla svůj cíl a dvojčlenná osádka motocyklu byla zneškodněna. Postřelení posléze byli dopraveni na nedaleká kasárna k ošetření, nicméně udržená zranění byla tak vážná, že první úmírá hned po příjezdu na kasárna, druhý pak v chebské nemocnici. Následně se zjistilo, že se jedná o občany německé národnosti, kteří vezli důležité materiály z „hnědého“domu - Hotelu Victoria, místním venkovským organizacím SdP. Byli ztotožnění jako místní sedláci G.Hoffmann a M. Böhm.

Celý incident měl pro oba dva zúčastněné policisty po okupaci ČSR tragickou dohru, neboť nacisté zastřelení obou místních němců masivně využili ke své propagandě a uspořádali dá se říci pompézní pohřeb, na celou věc se tedy jen tak nezapomělo.

Praporčík A.Kriegl zemřel 6.7.1942 v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Strážmistru Korandovi, který byl vězněn v koncentračním táboře Dachau, se podařilo, navzdory špatnému zdravotnímu stavu, vydržet naživu až do osvobození tábora. Avšak prodělané útrapy si vybírají svou daň a on ani ne po týdnu od osvobození umírá. 

Strážmistr František Kornada ( Zde ještě jako strážník ),

praporčík Alois Kriegl (Zde ještě jako strážmistr)

 

12-14.září 1938 – Nepokoje a výtržnosti vyvrcholené bojem o hotel Victoria

Zacela zásadní význam pro vypuknutí těchto nepokojů měl projev A.Hitlera večer 12.září 1938.

„Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí. Jsou také německé zájmy, které jsme odhodláni hájit, a to za každých okolností…

Vím také dobře, že smířlivostí se neusmíří tak nesmiřitelný nepřítel, jako jsou Češi. Sudetští Němci mají právo sebeurčení, jaké má každý národ a nechtějí fráze. Nežádal jsem tři a půl miliónu Francouzů nebo tři a půl miliónů Angličanů, abych je utlačoval v Německu, ale utlačování tří a půl miliónů Němců v Československu musí přestat, to je můj požadavek a místo tohoto potlačování musí nastoupit svobodné právo sebeurčení. Němci v Československu nejsou ani bezbranní ani opuštění!“ 

Úryvek z projevu Adolfa Hitlera 12.9.1938.

Již za několik hodin po odvysílání tohoto štvaného projevu se začali srocovat davy příznivců henleinovy SdP, kteří při svém běsnění ničí obchody a majetek občanů české a židovské národnosti. Proti nim se postavili na odpor pořádkové síly složené z četnictva a uniformovaných policistů v počtu 100 mužů (70 četníků, 30 uniformovaných policistů) a za pomoci obušků se jim podařilo některé skupiny fanatických němců rozehnat. Počet němců byl odhadován okolo 4000.

Nepokoje však neberou konce a ráno 13.září, když se hlídka chebské státní policie vedená praporčíkem Mrázkem snažila zjistit stav událostí ve městě, přičemž je téměř okamžitě napadl dav henleinovců, bylo několik policistů raňeno, strážníka Budila se někdo dokonce pokusil bodnout do zad nožem. Celá vzniklá situace vyústila v ústup hlídky zpět na náměstí. Během tohoto ústupu je na policisty několikrát vystřeleno, ti palbu opětují a na místě zůstal ležet jeden mrtvý henleinovec.

Dopoledne 13. září se chebští strážci zákona dočkali posil policejních i armádních, pro případ nutnosti byla povolána i útočná vozba. V Chebu bylo vyhlášeno stanné právo a nepokoje byly prozatím, za pomoci posil, potlačeny.

Dne 14. září k večeru se na podkladě udání měl konat zátah v nechvalně proslulém hotelu Victoria, který byl v té době hlavním sídlem sudetoněmecké SdP v Chebu. Vše ovšem skončilo tragedií, neboť se fanatičtí němci zabarikádovali uvnitř hotelu těžce ozbrojeni puškami a kulomety. Při pokusu o vniknutí do budovy spustili němci palbu a na místě zůstávají tři mrtví (strážník Klenner, zaměstnanci drah Bláha a Tejček) . Boj o hotel trval kolem hodiny. Bohužel téměř všem kdož bojovali uvnitř hotelu se podařilo prchnout a na místě zadrželi pouze jednoho německého teroristu, který však nebyl , pro nedostatek důkazů, odsouzen.

Strážník Jan Klenner

30.září 1938- Přepadení družstva SOS v Pomezí nad Ohří

Osud vyprávěný - stráž. stát. pol. Oldřichem Machem  

Dekretem policejního ředitelství v Užhorodu ze dne 29. srpna 1938 jsem byl určen do Stráže obrany státu. Na jeho základě byl jsem dne 14. září 1938 odvelen od policejního ředitelství v Užhorodu s četou v počtu padesáti mužů k policejnímu ředitelství v Plzni, které nás odeslalo na zesílení stavu mužstva u polic. úřadu v Chebu, případně k zesílení stanic pohraniční finanční stráže.

Po příjezdu do Chebu byl jsem ještě téhož dne vyslán ve večerních hodinách s dalšími devíti příslušníky SOS na zesílení stanice finanční stráže do Wiesu u Chebu. Po našem příjezdu na určené místo jsme zjistili, že tamní posádka v síle asi 18 mužů byla odvlečena do Německa i se všemi zbraněmi. Přes výhrůžku opětovného odzbrojení, kterou tam ordneři zanechali, obsadili jsme důležité body a drželi je až do příchodu dalších členů SOS, kteří nám byli vysláni jako posila. Od zmíněného dne příjezdu do Chebu jsem byl střídavě vysílán na zesílení dalších postavení družstev finanční stráže (Kreuzenstein, Spittelhof, Mühlbach atd.). Dne 29. září jsem byl vyslán na zesílení družstva Kreuzenstein s dalšími čtrnácti příslušníky SOS. Jako velitel našeho družstva byl určen pom. polic. strážník od polic. řed. Užhorod Josef Petráš, slovenské národnosti. Jako další členy družstva si pamatuji Ivana Korola, rusínské národnosti, a Jana Korolyiho, maďarské národnosti, oba též od polic. řed. Užhorod. Při útoku, který byl na naše družstvo podniknut dne 30. září v časných ranních hodinách ordnery v počtu asi 200 mužů, byl náš velitel družstva Petráš zastřelen a Ivan Korol těžce zraněn. Po odražení útoku a zdolání odporu jsem byl s následkem těžkého zranění odvezen do vojenské nemocnice v Plzni, kde jsem byl léčen až do 26. října. 

(Celé převzato z : http://codyprint.cz/padli/ces/ces19.html

Seznam dohledaných příslušníků policie v Chebu 1936-1938

policejní komisař dr. Karel

policejní komisař dr. Jungwirth

policejní komisař Urban

praporčík Alois Kriegl

praporčík Mrázek

strážmistr Václav Brůžek

strážmistr František Koranda

strážník Budil

strážník Lodr

strážník Anděl

strážník Čmelák

strážník Jan Klenner

Ostatní dohledaní

nadstrážník Jan Hora (1934)

obvodní inspektor II. třídy Ladislav Krupička (1933)

inspektor SNSB Václav Kozák

 

Zdroje elektronické: 

http://www.fronta.cz/forum/tema/484/list/19

http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/situace-na-ceskoslovenske-hranici-v-kvetnu-1938-a-chebske-udalosti-na-zlatem-vrchu.html

http://www.codyprint.cz/

Zdroje knižní :

 Herajt, Tomáš - Historie policie v letech 1918-1945. Policejní ředitelství v Plzni. Herajt, Tomáš. Dvůr Králové nad Labem : Fortprint, 2010. 323 s., il. ISBN:978-80-86011-42-4

Holub, Ota - HOLUB, Ota. Rovnice řešená zradou. 2. doplň. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983, 372 s. ISBN: 28-015-79

Autor: Radek Športeň